čnít

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech[edit]

Alternative forms[edit]

Pronunciation[edit]

  • IPA(key): [ˈt͡ʃɲiːt]
  • Hyphenation: čnít

Verb[edit]

čnít impf

  1. to tower, to dominate, to soar
    Synonyms: tyčit, převyšovat, vypínat, strmět, trčet
    V dáli čněly věže nejbližšího města. ― The towers of the nearest town soared in the distance.

Conjugation[edit]

Conjugation
Infinitive čnít, čníti Active adjective čnící, čnějící
Verbal noun — Passive adjective —
Present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person čním čníme — čněme
2nd person čníš čníte čni čněte
3rd person ční ční, čnějí — —
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive čnít.
Participles Past participles Passive participles
singular plural singular plural
masculine animate čněl čněli čněn čněni
masculine inanimate čněly čněny
feminine čněla čněna
neuter čnělo čněla čněno čněna
Transgressives present past
masculine singular čně, čněje —
feminine + neuter singular čníc, čnějíc —
plural čníce, čnějíce —

Related terms[edit]

Further reading[edit]

  • čníti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • čníti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
Retrieved from "https://en.wiktionary.org/w/index.php?title=čnít&oldid=75703706"