čtenář

Czech

Etymology

From čtení (“reading”) +‎ -ář.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡ʃtɛnaːr̝̊]
• Rhymes: -ɛnaːr̝̊
• Hyphenation: čte‧nář

Noun

čtenář m anim (feminine čtenářka, related adjective čtenářský)

1. reader (person who reads a publication)

Declension

Declension of čtenář (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	čtenář	čtenáři
genitive	čtenáře	čtenářů
dative	čtenářovi, čtenáři	čtenářům
accusative	čtenáře	čtenáře
vocative	čtenáři	čtenáři
locative	čtenářovi, čtenáři	čtenářích
instrumental	čtenářem	čtenáři

Derived terms

• čtenářství
• čtenářstvo
• čtenářův

 

Related terms

• čitelný
• číst
• čtení
• čtivý

 

Further reading

• čtenář in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• čtenář in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• čtenář in Akademický slovník současné češtiny, 2012-, slovnikcestiny.cz
• čtenář in Internetová jazyková příručka