řečník

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search
See also: rečnik

Czech[edit]

Czech Wikipedia has an article on:
Wikipedia cs

Etymology[edit]

Inherited from Old Czech řěčník, from Proto-Slavic *rěčьnikъ, by surface analysis, řeč +‎ -ník.

Pronunciation[edit]

Noun[edit]

řečník m anim (feminine řečnice, related adjective řečnický)

  1. orator
    Synonym: rétor
  2. speaker
    Synonym: mluvčí

Declension[edit]

Derived terms[edit]

Related terms[edit]

Further reading[edit]

  • řečník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • řečník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • řečník in Internetová jazyková příručka