Norsko

See also: Nórsko

Czech

Etymology

From Nor (“Norwegian”) +‎ -sko.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnorsko]

• Audio

  (file)

• Hyphenation: Nor‧sko

Proper noun

Norsko n (related adjective norský, demonym Nor, female demonym Norka)

1. Norway (a country in Northern Europe; capital and largest city: Oslo)

Declension

Declension of Norsko (sg-only velar neuter)

	singular
nominative	Norsko
genitive	Norska
dative	Norsku
accusative	Norsko
vocative	Norsko
locative	Norsku
instrumental	Norskem

Related terms

• norština f

 

See also

(countries of Europe) státy Evropy; Albánie, Andorra, Arménie, Ázerbájdžán, Belgie, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Gruzie, Chorvatsko, Irsko, Island, Itálie, Kazachstán, Kypr, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Moldavsko, Monako, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, San Marino, Severní Makedonie, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Srbsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Ukrajina, Vatikán, ^{(Category: cs:Countries in Europe)}

Further reading

• Norsko in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• Norsko in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• Norsko in Internetová jazyková příručka