dopovídat
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Etymology[edit]
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
dopovídat impf (perfective dopovědět)
- to finish talking
Conjugation[edit]
Conjugation
| Infinitive | dopovídat, dopovídati | Active adjective | dopovídající |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | dopovídání | Passive adjective | dopovídaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | dopovídám | dopovídáme | — | dopovídejme |
| 2nd person | dopovídáš | dopovídáte | dopovídej | dopovídejte |
| 3rd person | dopovídá | dopovídají | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive dopovídat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | dopovídal | dopovídali | dopovídán | dopovídáni |
| masculine inanimate | dopovídaly | dopovídány | ||
| feminine | dopovídala | dopovídána | ||
| neuter | dopovídalo | dopovídala | dopovídáno | dopovídána |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | dopovídaje | — |
| feminine + neuter singular | dopovídajíc | — |
| plural | dopovídajíce | — |
Related terms[edit]
Further reading[edit]
- dopovídati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- dopovídati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- dopovídat in Internetová jazyková příručka