konstituce
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Pronunciation[edit]
Noun[edit]
konstituce f
- constitution (system of laws that regulates an institution)
- constitution (a person's physique or temperament)
- constitution (composition)
- ecclesiastical decree or document
- the act, or process of setting something up, or establishing something; the composition or structure of such a thing; its makeup
Declension[edit]
Declension of konstituce (soft feminine)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | konstituce | konstituce |
| genitive | konstituce | konstitucí |
| dative | konstituci | konstitucím |
| accusative | konstituci | konstituce |
| vocative | konstituce | konstituce |
| locative | konstituci | konstitucích |
| instrumental | konstitucí | konstitucemi |
Related terms[edit]
- See status
Further reading[edit]
- konstituce in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- konstituce in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- konstituce in Internetová jazyková příručka