lišta

See also: lista, Lista, listá, listă, and listą

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech lišta, from Middle High German līste.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈlɪʃta]
• Hyphenation: li‧š‧ta

Noun

lišta f (related adjective lištový, diminutive lištka or lištička)

1. lath, slat, batten
2. bar

Declension

Declension of lišta (hard feminine)

	singular	plural
nominative	lišta	lišty
genitive	lišty	lišt
dative	liště	lištám
accusative	lištu	lišty
vocative	lišto	lišty
locative	liště	lištách
instrumental	lištou	lištami

Further reading

• lišta in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• lišta in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• lišta in Internetová jazyková příručka

Old Czech

Etymology

Borrowed from Middle High German līste.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈliʃta/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈliʃta/

Noun

lišta f

1. edge, hem
2. beam

Declension

Declension of lišta (hard a-stem)

	singular	dual	plural
nominative	lišta	liště	lišty
genitive	lišty	lištú	lišt
dative	liště	lištama	lištám
accusative	lištu	liště	lišty
vocative	lišto	liště	lišty
locative	liště	lištú	lištách
instrumental	lištú	lištama	lištami

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: lišta

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “lišta”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění