naříznout

Czech

Etymology

From na- +‎ říznout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnar̝iːznou̯t]

Verb

naříznout pf (imperfective nařezávat)

1. to make an incision, to make a cut
2. to slit, to slash

Conjugation

Conjugation

Infinitive	naříznout, naříznouti	Active adjective	naříznoucí
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	naříznu	nařízneme	—	nařízněme
2nd person	nařízneš	naříznete	nařízni	nařízněte
3rd person	nařízne	naříznou	—	—

The verb naříznout does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	nařízl	nařízli	—	—
masculine inanimate		nařízly		—
feminine	nařízla		—
neuter	nařízlo	nařízla	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	nařízna	—
feminine + neuter singular	naříznouc	—
plural	naříznouce	—

Related terms

• nařezat
• nařízení
• nařízený
• naříznutý

 

Further reading

• naříznouti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• naříznouti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• naříznout in Internetová jazyková příručka