ovdovět

Czech

Etymology

From o- +‎ vdova.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈovdovjɛt]

Verb

ovdovět pf

1. to become a widow or widower, to be widowed

Conjugation

Conjugation

Infinitive	ovdovět, ovdověti	Active adjective	ovdověvší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	ovdovím	ovdovíme	—	ovdovějme
2nd person	ovdovíš	ovdovíte	ovdověj	ovdovějte
3rd person	ovdoví	ovdoví, ovdovějí	—	—

The verb ovdovět does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	ovdověl	ovdověli	—	—
masculine inanimate		ovdověly		—
feminine	ovdověla		—
neuter	ovdovělo	ovdověla	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	—	ovdověv
feminine + neuter singular	—	ovdověvši
plural	—	ovdověvše

Related terms

• vdova f
• vdovec m

 

Further reading

• ovdověti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• ovdověti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989