podivovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Etymology[edit]
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
podivovat impf (perfective podivit)
- (reflexive with se) to be surprised, to wonder
Conjugation[edit]
The template Template:cs-conj-ovat does not use the parameter(s):a=iPlease see Module:checkparams for help with this warning.
Conjugation
Infinitive | podivovat, podivovati | Active adjective | podivující |
---|---|---|---|
Verbal noun | podivování | Passive adjective | podivovaný |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | podivuji, podivuju (coll.) |
podivujeme | — | podivujme |
2nd person | podivuješ | podivujete | podivuj | podivujte |
3rd person | podivuje | podivují, podivujou (coll.) |
— | — |
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive podivovat. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | podivoval | podivovali | podivován | podivováni |
masculine inanimate | podivovaly | podivovány | ||
feminine | podivovala | podivována | ||
neuter | podivovalo | podivovala | podivováno | podivována |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | podivuje | — |
feminine + neuter singular | podivujíc | — |
plural | podivujíce | — |
Related terms[edit]
Further reading[edit]
- podivovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- podivovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- podivovat in Internetová jazyková příručka