popobíhat
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Etymology[edit]
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
popobíhat impf (perfective popoběhnout)
- to run for a bit
Conjugation[edit]
Conjugation
| Infinitive | popobíhat, popobíhati | Active adjective | popobíhající |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | popobíhání | Passive adjective | popobíhaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | popobíhám | popobíháme | — | popobíhejme |
| 2nd person | popobíháš | popobíháte | popobíhej | popobíhejte |
| 3rd person | popobíhá | popobíhají | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive popobíhat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | popobíhal | popobíhali | popobíhán | popobíháni |
| masculine inanimate | popobíhaly | popobíhány | ||
| feminine | popobíhala | popobíhána | ||
| neuter | popobíhalo | popobíhala | popobíháno | popobíhána |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | popobíhaje | — |
| feminine + neuter singular | popobíhajíc | — |
| plural | popobíhajíce | — |
Related terms[edit]
Further reading[edit]
- popobíhati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- popobíhati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- popobíhat in Internetová jazyková příručka