praštit

Czech

Etymology

Related to práskat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpraʃcɪt]

• Audio

  (file)

• Hyphenation: pra‧š‧tit

Verb

praštit pf

1. to hit, to punch, to strike

   Synonyms: uhodit, bacit, udeřit

   Antonín je chlapík jako skála. Zdá se, že by na kus cesty odlítlo, do čeho by svýma rukama praštil. ― (please add an English translation of this usage example)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	praštit, praštiti	Active adjective	praštivší
Verbal noun	praštení	Passive adjective	praštený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	praštím	praštíme	—	praštěme, prašťme
2nd person	praštíš	praštíte	prašti, prašť	praštěte, prašťte
3rd person	praští	praští	—	—

The verb praštit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	praštil	praštili	prašten	prašteni
masculine inanimate		praštily		prašteny
feminine	praštila		praštena
neuter	praštilo	praštila	prašteno	praštena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	praštiv
feminine + neuter singular	—	praštivši
plural	—	praštivše

Further reading

• praštiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• praštiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• praštit in Internetová jazyková příručka