prodloužit
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Etymology[edit]
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
prodloužit pf (imperfective prodlužovat)
Conjugation[edit]
Conjugation
| Infinitive | prodloužit, prodloužiti | Active adjective | prodlouživší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | prodloužení | Passive adjective | prodloužený |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | prodloužím | prodloužíme | — | prodlužme, prodloužeme |
| 2nd person | prodloužíš | prodloužíte | prodluž, prodlouži | prodlužte, prodloužete |
| 3rd person | prodlouží | prodlouží | — | — |
| The verb prodloužit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | prodloužil | prodloužili | prodloužen | prodlouženi |
| masculine inanimate | prodloužily | prodlouženy | ||
| feminine | prodloužila | prodloužena | ||
| neuter | prodloužilo | prodloužila | prodlouženo | prodloužena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | prodlouživ |
| feminine + neuter singular | — | prodlouživši |
| plural | — | prodlouživše |
Antonyms[edit]
Further reading[edit]
- prodloužiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- prodloužiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- prodloužit in Internetová jazyková příručka