rozbalit

Czech

Etymology

From roz- +‎ balit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrozbalɪt]
• Hyphenation: roz‧ba‧lit

Verb

rozbalit pf (imperfective rozbalovat)

1. to unpack, to unwrap

   rozbalit dárek ― to unpack a gift

2. to unpack, to decompress

   rozbalit soubor ― to unpack a file

Conjugation

Conjugation

Infinitive	rozbalit, rozbaliti	Active adjective	rozbalivší
Verbal noun	rozbalení	Passive adjective	rozbalený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	rozbalím	rozbalíme	—	rozbalme
2nd person	rozbalíš	rozbalíte	rozbal	rozbalte
3rd person	rozbalí	rozbalí	—	—

The verb rozbalit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	rozbalil	rozbalili	rozbalen	rozbaleni
masculine inanimate		rozbalily		rozbaleny
feminine	rozbalila		rozbalena
neuter	rozbalilo	rozbalila	rozbaleno	rozbalena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	rozbaliv
feminine + neuter singular	—	rozbalivši
plural	—	rozbalivše

Antonyms

• zabalit

Further reading

• rozbaliti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• rozbaliti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• rozbalit in Internetová jazyková příručka