rozkulačovat

Czech[edit]

Borrowed from Russian раскулачивать (raskulačivatʹ). Morphologically roz- +‎ kulak +‎ -ovat.

rozkulačovat impf (perfective rozkulačit)

(historical, transitive) to dekulakize or keep dekulakizing (collectivizing the property of a prosperous peasant or farmer) [since 20th c.]
- 1956, Stát a právo‎^[1], volumes 1–3, Academia, page 220:
  Zásadu dobrovolnosti se snažili zaměňovat násilím vůči středním, ba i chudým rolníkům, kteří nevstoupili ihned do kolchozů. Používali násilí a »rozkulačovali« vedle kulaků i střední rolníky […]
  They replaced the priniciple of voluntariness with violence against middle-income or even poor peasants, who had not immediately joined the farming collectves. They used violence and "dekulakized" not only kulaks but also midle-income peasants […]

Conjugation

Infinitive	rozkulačovat, rozkulačovati	Active adjective	rozkulačující
Verbal noun	rozkulačování	Passive adjective	rozkulačovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	rozkulačuji, rozkulačuju (coll.)	rozkulačujeme	—	rozkulačujme
2nd person	rozkulačuješ	rozkulačujete	rozkulačuj	rozkulačujte
3rd person	rozkulačuje	rozkulačují, rozkulačujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive rozkulačovat.