roztrhnout
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Etymology[edit]
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
roztrhnout pf
- to tear
Conjugation[edit]
Conjugation
| Infinitive | roztrhnout, roztrhnouti | Active adjective | roztrhnuvší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | — | Passive adjective | — |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | roztrhnu | roztrhneme | — | roztrhněme |
| 2nd person | roztrhneš | roztrhnete | roztrhni | roztrhněte |
| 3rd person | roztrhne | roztrhnou | — | — |
| The verb roztrhnout does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | roztrhl | roztrhli | roztržen | roztrženi |
| masculine inanimate | roztrhly | roztrženy | ||
| feminine | roztrhla | roztržena | ||
| neuter | roztrhlo | roztrhla | roztrženo | roztržena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | roztrhnuv |
| feminine + neuter singular | — | roztrhnuvši |
| plural | — | roztrhnuvše |
Related terms[edit]
adjectives
nouns
verbs
Further reading[edit]
- roztrhnouti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- roztrhnouti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- roztrhnout in Internetová jazyková příručka