sabotér

See also: saboter

Czech

Etymology

Borrowed from French saboteur.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsabotɛːr]
• Hyphenation: sa‧bo‧tér

Noun

sabotér m anim (feminine sabotérka, related adjective sabotérský)

1. saboteur

   Synonym: sabotážník

Declension

Declension of sabotér (hard masculine animate)

	singular	plural
nominative	sabotér	sabotéři
genitive	sabotéra	sabotérů
dative	sabotérovi, sabotéru	sabotérům
accusative	sabotéra	sabotéry
vocative	sabotére	sabotéři
locative	sabotérovi, sabotéru	sabotérech
instrumental	sabotérem	sabotéry

Derived terms

• sabotérství n

 

Related terms

• sabotáž f
• sabotážní
• sabotážník m anim
• sabotovat impf

 

Further reading

• sabotér in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• sabotér in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• sabotér in Internetová jazyková příručka