Pronunciation[edit]
Etymology 1[edit]
From svolit + -ní.
svolení n
- verbal noun of svolit
- permission, consent, agreement
- dostat svolení ― to get permission
Declension[edit]
Declension of svolení (neuter in -í/-ý)
|
|
singular
|
plural
|
| nominative
|
svolení
|
svolení
|
| genitive
|
svolení
|
svolení
|
| dative
|
svolení
|
svolením
|
| accusative
|
svolení
|
svolení
|
| vocative
|
svolení
|
svolení
|
| locative
|
svolení
|
svoleních
|
| instrumental
|
svolením
|
svoleními
|
Etymology 2[edit]
See the etymology of the corresponding lemma form.
Adjective[edit]
svolení
- animate masculine nominative plural of svolený
Further reading[edit]
- svolení in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- svolení in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- svolení in Internetová jazyková příručka
