větřit
Jump to navigation
Jump to search
See also: vetřít
Czech[edit]
Etymology[edit]
Inherited from Proto-Slavic *větriti.
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
větřit impf
Conjugation[edit]
Conjugation
| Infinitive | větřit, větřiti | Active adjective | větřící |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | — | Passive adjective | — |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | větřím | větříme | — | větřeme, větřme |
| 2nd person | větříš | větříte | větři, větř | větřete, větřte |
| 3rd person | větří | větří | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive větřit. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | větřil | větřili | větřen | větřeni |
| masculine inanimate | větřily | větřeny | ||
| feminine | větřila | větřena | ||
| neuter | větřilo | větřila | větřeno | větřena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | větře | — |
| feminine + neuter singular | větříc | — |
| plural | větříce | — |
Related terms[edit]
noun
verb