vojín

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech[edit]

Etymology[edit]

Inherited from Proto-Slavic *vojinъ.

Pronunciation[edit]

  • IPA(key): [ˈvojiːn]
  • Hyphenation: vo‧jín

Noun[edit]

vojín m anim (feminine vojínka)

  1. private (a soldier of the lowest rank in the army)
  2. soldier
    Synonym: voják

Declension[edit]

Declension of vojín (hard masculine animate)
singular plural
nominative vojín vojíni, vojínové
genitive vojína vojínů
dative vojínovi, vojínu vojínům
accusative vojína vojíny
vocative vojíne vojíni, vojínové
locative vojínovi, vojínu vojínech
instrumental vojínem vojíny

Further reading[edit]

  • vojín in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • vojín in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • vojín in Internetová jazyková příručka
Retrieved from "https://en.wiktionary.org/w/index.php?title=vojín&oldid=72874926"