vzduchoplavec

Czech

Etymology

From vzduch +‎ -o- +‎ plavit +‎ -ec.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvzduxoplavɛt͡s]

Noun

vzduchoplavec m anim

1. aeronaut

Declension

Declension of vzduchoplavec (soft masculine animate reducible)

	singular	plural
nominative	vzduchoplavec	vzduchoplavci
genitive	vzduchoplavce	vzduchoplavců
dative	vzduchoplavcovi, vzduchoplavci	vzduchoplavcům
accusative	vzduchoplavce	vzduchoplavce
vocative	vzduchoplavče	vzduchoplavci
locative	vzduchoplavcovi, vzduchoplavci	vzduchoplavcích
instrumental	vzduchoplavcem	vzduchoplavci

Further reading

• vzduchoplavec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vzduchoplavec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vzduchoplavec in Internetová jazyková příručka