zjišťovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
zjišťovat impf
- imperfective form of zjistit
Conjugation[edit]
Conjugation
| Infinitive | zjišťovat, zjišťovati | Active adjective | zjišťující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | zjišťování | Passive adjective | zjišťovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | zjišťuji, zjišťuju (coll.) |
zjišťujeme | — | zjišťujme |
| 2nd person | zjišťuješ | zjišťujete | zjišťuj | zjišťujte |
| 3rd person | zjišťuje | zjišťují, zjišťujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive zjišťovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | zjišťoval | zjišťovali | zjišťován | zjišťováni |
| masculine inanimate | zjišťovaly | zjišťovány | ||
| feminine | zjišťovala | zjišťována | ||
| neuter | zjišťovalo | zjišťovala | zjišťováno | zjišťována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | zjišťuje | — |
| feminine + neuter singular | zjišťujíc | — |
| plural | zjišťujíce | — |
Further reading[edit]
- zjišťovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- zjišťovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- zjišťovat in Internetová jazyková příručka