řešetář

See also: resetar, Resetar, rešetar, and rešetár

Czech

Etymology

From řešeto (“sieve”) +‎ -ář.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈr̝ɛʃɛtaːr̝̊]
• Rhymes: -ɛtaːr̝̊
• Hyphenation: ře‧še‧tář

Noun

řešetář m anim (feminine řešetářka, related adjective řešetářský)

1. sievemaker

   Synonym: sítař

Declension

Declension of řešetář (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	řešetář	řešetáři
genitive	řešetáře	řešetářů
dative	řešetářovi, řešetáři	řešetářům
accusative	řešetáře	řešetáře
vocative	řešetáři	řešetáři
locative	řešetářovi, řešetáři	řešetářích
instrumental	řešetářem	řešetáři

Derived terms

• řešetářství

 

Related terms

• řešeto

 

Further reading

• řešetář in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• řešetář in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989