เปิ่น

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Thai

[edit]

Pronunciation

[edit]
Orthographicเปิ่น
e p i ˋ n
Phonemic
{Unorthographical; Short}
เปิ็่น
e p i ˘ ˋ n
RomanizationPaiboonbpə̀n
Royal Institutepoen
(standard) IPA(key)/pɤn˨˩/(R)

Adverb

[edit]

เปิ่น (bpə̀n) (abstract noun ความเปิ่น)

  1. awkwardly; silly.