kmín

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkmiːn]

Noun

kmín m inan

1. caraway (fruit and spice)

Declension

Declension of kmín (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	kmín	kmíny
genitive	kmínu	kmínů
dative	kmínu	kmínům
accusative	kmín	kmíny
vocative	kmíne	kmíny
locative	kmíně, kmínu	kmínech
instrumental	kmínem	kmíny

Derived terms

• kmínový
• římský kmín

 

Further reading

• kmín in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• kmín in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989