konvergovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
konvergovat impf
- to converge
- Antonym: divergovat
Conjugation[edit]
Conjugation
| Infinitive | konvergovat, konvergovati | Active adjective | konvergující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | konvergování | Passive adjective | konvergovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | konverguji, konverguju (coll.) |
konvergujeme | — | konvergujme |
| 2nd person | konverguješ | konvergujete | konverguj | konvergujte |
| 3rd person | konverguje | konvergují, konvergujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive konvergovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | konvergoval | konvergovali | konvergován | konvergováni |
| masculine inanimate | konvergovaly | konvergovány | ||
| feminine | konvergovala | konvergována | ||
| neuter | konvergovalo | konvergovala | konvergováno | konvergována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | konverguje | — |
| feminine + neuter singular | konvergujíc | — |
| plural | konvergujíce | — |
Related terms[edit]
Further reading[edit]
- konvergovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- konvergovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989