kormoucení
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Etymology[edit]
Pronunciation[edit]
Noun[edit]
kormoucení n
Declension[edit]
Declension of kormoucení (neuter in -í/-ý)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | kormoucení | kormoucení |
| genitive | kormoucení | kormoucení |
| dative | kormoucení | kormoucením |
| accusative | kormoucení | kormoucení |
| vocative | kormoucení | kormoucení |
| locative | kormoucení | kormouceních |
| instrumental | kormoucením | kormouceními |
Further reading[edit]
- kormoucení in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957