mámit

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech[edit]

Etymology[edit]

Inherited from Old Czech mámiti, from Proto-Slavic *mamiti. Compare Slovak mámiť, Polish mamić.

Pronunciation[edit]

  • IPA(key): [ˈmaːmɪt]
  • Hyphenation: má‧mit

Verb[edit]

mámit impf

  1. to lure, entice
  2. to coax, cajole, wheedle

Conjugation[edit]

Conjugation
Infinitive mámit, mámiti Active adjective mámící
Verbal noun mámení Passive adjective mámený
Present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person mámím mámíme — mamme
2nd person mámíš mámíte mam mamte
3rd person mámí mámí — —
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive mámit.
Participles Past participles Passive participles
singular plural singular plural
masculine animate mámil mámili mámen mámeni
masculine inanimate mámily mámeny
feminine mámila mámena
neuter mámilo mámila mámeno mámena
Transgressives present past
masculine singular mámě —
feminine + neuter singular mámíc —
plural mámíce —

Derived terms[edit]

Further reading[edit]

  • mámiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • mámiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • mámit in Internetová jazyková příručka
Retrieved from "https://en.wiktionary.org/w/index.php?title=mámit&oldid=78595437"