nastoupit
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Etymology[edit]
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
nastoupit pf (imperfective nastupovat)
Conjugation[edit]
Conjugation
| Infinitive | nastoupit, nastoupiti | Active adjective | nastoupivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | nastoupení | Passive adjective | nastoupený |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | nastoupím | nastoupíme | — | nastupme |
| 2nd person | nastoupíš | nastoupíte | nastup | nastupte |
| 3rd person | nastoupí | nastoupí | — | — |
| The verb nastoupit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | nastoupil | nastoupili | nastoupen | nastoupeni |
| masculine inanimate | nastoupily | nastoupeny | ||
| feminine | nastoupila | nastoupena | ||
| neuter | nastoupilo | nastoupila | nastoupeno | nastoupena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | nastoupiv |
| feminine + neuter singular | — | nastoupivši |
| plural | — | nastoupivše |
Derived terms[edit]
- nástup m
Further reading[edit]
- nastoupiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- nastoupiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- nastoupit in Internetová jazyková příručka