ohradit

Czech

Etymology

From o- +‎ hradit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈoɦraɟɪt]

Verb

ohradit pf (imperfective ohrazovat)

1. (transitive) to enclose, to fence in

   Synonym: obehnat

   Jeden soused si od svého souseda pozemek ohradí. ― One neighbor builds a fence to separate himself from another neighbor.

   Sedláci ohradí své domy vysokým plotem. ― The peasants will encircle their houses with a high fence.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	ohradit, ohraditi	Active adjective	ohradivší
Verbal noun	ohrazení	Passive adjective	ohrazený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	ohradím	ohradíme	—	ohraďme, ohraďme
2nd person	ohradíš	ohradíte	ohraď, ohraď	ohraďte, ohraďte
3rd person	ohradí	ohradí	—	—

The verb ohradit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	ohradil	ohradili	ohrazen	ohrazeni
masculine inanimate		ohradily		ohrazeny
feminine	ohradila		ohrazena
neuter	ohradilo	ohradila	ohrazeno	ohrazena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	ohradiv
feminine + neuter singular	—	ohradivši
plural	—	ohradivše

Derived terms

• ohrada f

 

See also

• zahradit
• ohrazený

Further reading

• ohraditi in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• ohraditi in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• ohradit in Internetová jazyková příručka