osamotit

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech[edit]

Etymology[edit]

Inherited from Old Czech osamotiti. By surface analysis, o- +‎ samota +‎ -it.

Pronunciation[edit]

Verb[edit]

osamotit pf (imperfective osamocovat)

  1. to make lonely, to leave
    Synonym: osamotnit

Conjugation[edit]

Conjugation
Infinitive osamotit, osamotiti Active adjective osamotivší
Verbal noun osamocení Passive adjective osamocený
Present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person osamotím osamotíme — osamoťme
2nd person osamotíš osamotíte osamoť osamoťte
3rd person osamotí osamotí — —
The verb osamotit does not have present tense and the present forms are used to express future only.
Participles Past participles Passive participles
singular plural singular plural
masculine animate osamotil osamotili osamocen osamoceni
masculine inanimate osamotily osamoceny
feminine osamotila osamocena
neuter osamotilo osamotila osamoceno osamocena
Transgressives present past
masculine singular — osamotiv
feminine + neuter singular — osamotivši
plural — osamotivše

Derived terms[edit]

Related terms[edit]

Further reading[edit]

  • osamotiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • osamotiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • osamotit in Internetová jazyková příručka
Retrieved from "https://en.wiktionary.org/w/index.php?title=osamotit&oldid=75277330"