přizabít
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Etymology[edit]
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
přizabít pf
- (transitive) to nearly kill someone
Conjugation[edit]
Conjugation
| Infinitive | přizabít, přizabíti | Active adjective | přizabivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | — | Passive adjective | — |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | přizabiji, přizabiju (coll.) |
přizabijeme | — | přizabijme |
| 2nd person | přizabiješ | přizabijete | přizabij | přizabijte |
| 3rd person | přizabije | přizabijí, přizabijou (coll.) |
— | — |
| The verb přizabít does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | přizabil | přizabili | přizabit | přizabiti |
| masculine inanimate | přizabily | přizabity | ||
| feminine | přizabila | přizabita | ||
| neuter | přizabilo | přizabila | přizabito | přizabita |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | přizabiv |
| feminine + neuter singular | — | přizabivši |
| plural | — | přizabivše |