pokořit

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech[edit]

Etymology[edit]

Inherited from Old Czech pokořiti. By surface analysis, po- +‎ kořit.

Pronunciation[edit]

Verb[edit]

pokořit pf (imperfective pokořovat)

  1. to humble, to humiliate
    Synonyms: ponížit, potupit

Conjugation[edit]

Conjugation
Infinitive pokořit, pokořiti Active adjective pokořivší
Verbal noun pokoření Passive adjective pokořený
Present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person pokořím pokoříme — pokořme
2nd person pokoříš pokoříte pokoř pokořte
3rd person pokoří pokoří — —
The verb pokořit does not have present tense and the present forms are used to express future only.
Participles Past participles Passive participles
singular plural singular plural
masculine animate pokořil pokořili pokořen pokořeni
masculine inanimate pokořily pokořeny
feminine pokořila pokořena
neuter pokořilo pokořila pokořeno pokořena
Transgressives present past
masculine singular — pokořiv
feminine + neuter singular — pokořivši
plural — pokořivše

Related terms[edit]

Further reading[edit]

  • pokořiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • pokořiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • pokořit in Internetová jazyková příručka
Retrieved from "https://en.wiktionary.org/w/index.php?title=pokořit&oldid=75246863"