rozfoukat
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]rozfoukat pf
- to disperse something through the air
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | rozfoukat, rozfoukati | Active adjective | rozfoukavší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | rozfoukání | Passive adjective | rozfoukaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | rozfoukám | rozfoukáme | — | rozfoukejme |
| 2nd person | rozfoukáš | rozfoukáte | rozfoukej | rozfoukejte |
| 3rd person | rozfouká | rozfoukají | — | — |
| The verb rozfoukat does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | rozfoukal | rozfoukali | rozfoukán | rozfoukáni |
| masculine inanimate | rozfoukaly | rozfoukány | ||
| feminine | rozfoukala | rozfoukána | ||
| neuter | rozfoukalo | rozfoukala | rozfoukáno | rozfoukána |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | rozfoukav |
| feminine + neuter singular | — | rozfoukavši |
| plural | — | rozfoukavše |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- rozfoukati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- rozfoukati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- rozfoukat in Internetová jazyková příručka