výměnkář

Czech

Etymology

From výměnek (“exchange”) +‎ -ář.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈviːmɲɛŋkaːr̝̊]
• Hyphenation: vý‧měn‧kář

Noun

výměnkář m anim (feminine výměnkářka)

1. retiree, life tenant (person who transfers ownership of his estate to an adult child in exchange for the adult child's legal responsibility to care for the person)

Declension

Declension of výměnkář (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	výměnkář	výměnkáři
genitive	výměnkáře	výměnkářů
dative	výměnkářovi, výměnkáři	výměnkářům
accusative	výměnkáře	výměnkáře
vocative	výměnkáři	výměnkáři
locative	výměnkářovi, výměnkáři	výměnkářích
instrumental	výměnkářem	výměnkáři

Related terms

• vyměnit
• vymínit
• výměna
• výměnek

 

Further reading

• výměnkář in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• výměnkář in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• výměnkář in Internetová jazyková příručka