vyorat

Czech

Etymology

From vy- +‎ orat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪjorat]

Verb

vyorat pf

1. to plough, to turn up

   vyorat brázdu ― to furrow

   koukat jako vyoraná myš ― to be surprised (to look like a plowed-up mouse)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vyorat, vyorati	Active adjective	vyorající
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vyorám, vyořu	vyoráme, vyořeme	—	vyorejme, vyořme
2nd person	vyoráš, vyořeš	vyoráte, vyořete	vyorej, vyoř	vyorejte, vyořte
3rd person	vyorá, vyoře	vyorají, vyořou	—	—

The verb vyorat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vyoral	vyorali	vyorán	vyoráni
masculine inanimate		vyoraly		vyorány
feminine	vyorala		vyorána
neuter	vyoralo	vyorala	vyoráno	vyorána

Transgressives	present	past
masculine singular	vyoraje	—
feminine + neuter singular	vyorajíc	—
plural	vyorajíce	—

Related terms

• orat

 

Further reading

• vyorati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vyorati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vyorat in Internetová jazyková příručka