vypravovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Etymology[edit]
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
vypravovat impf
Conjugation[edit]
Conjugation
| Infinitive | vypravovat, vypravovati | Active adjective | vypravující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | vypravování | Passive adjective | vypravovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | vypravuji, vypravuju (coll.) |
vypravujeme | — | vypravujme |
| 2nd person | vypravuješ | vypravujete | vypravuj | vypravujte |
| 3rd person | vypravuje | vypravují, vypravujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vypravovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | vypravoval | vypravovali | vypravován | vypravováni |
| masculine inanimate | vypravovaly | vypravovány | ||
| feminine | vypravovala | vypravována | ||
| neuter | vypravovalo | vypravovala | vypravováno | vypravována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | vypravuje | — |
| feminine + neuter singular | vypravujíc | — |
| plural | vypravujíce | — |
Further reading[edit]
- vypravovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- vypravovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- vypravovat in Internetová jazyková příručka